Vodní lyže

Odsouzený namítá: „Já přece nemohu odsedět třicet let. Vždyť je mi pětašedesát!”
„To nevadí,” uklidňuje ho soudce, „uděláte, co budete moct!”

Chlap jede po dálnici vyšší rychlostí, než je dovoleno, ale cítí se bezpečně, protože všechna ostatní auta jedou stejně rychle, ne-li rychleji. Najednou ale mine policejní radar, a už ho zastavuje silniční hlídka a dává mu pokutu. Chlápek ji zaplatí a když se policajt chystá odejít, ještě ho zdrží: „Pane, já vím, že jsem jel rychleji, než se smí, ale nepřipadá mi to fér. Vždyť tam bylo spousta dalších aut, která jela stejně rychle nebo dokonce i rychleji. Tak proč zrovna já musím dostat pokutu?”
Policajt se ho najednou zeptá: „Už jste byl někdy na rybách?”
„No... byl.”
„A už jste někdy chytil všechny ryby najednou?”

„Spíš než se opláchnout,” stěžuje si dozorci vězeň, „bych potřeboval upláchnout!”

„Můj manžel má velmi sedavé zaměstnání. Před nedávnem ho pustili, ale jde sedět zase.”

Přijímají nového policistu, náčelník ho informuje: „Tak jsme všechno ověřili, od zítra jste přijat.”
„Ale náčelníku, já jsem vám zatajil, že jsem vykastrovaný.”
„To by nemuselo tolik vadit, přijďte zítra od desíti.”
„Já ale myslel, že děláte od osmi!”
„To jo, ale my si tu od osmi do desíti válíme koule, a co byste tu dělal vy?”

Vyšetřující soudce k obžalovanému: „Není vám hanba, ve vašem věku krást auta?”
„Pane soudce,” upírá na něj stařík psí oči, „když za mých mladých let ještě žádná auta nebyla!”

Jede děda na kole a vůbec nešlape. Pozorují ho dva policajti a když už jede delší dobu do kopce, zastaví ho a zeptají se: „Jak to, že jedete na kole a nemusíte šlapat?”
„Víte, mě tlačí boty!”

„Není vám trapné psát tomu lumpovi, zloději a darebákovi Vážený pane?”
„A jak ho mám oslovovat?”
„Vážený kolego!”

Jak poznáte nastydlého policajta?
Utírá si nos ručníkem.

Policisté při vyšetřování velkého leteckého neštěstí, při kterém to plně osazený Airbus napálil do paneláku, došli k následujícímu závěru: „Kdyby město uhnulo, k žádné katastrofě nemuselo dojít.”